Odpuštění 

Na cestě, po které jdeme životem, nám spousta věcí nevychází, bolí, mrzí, tíží, frustruje.
Každého z nás provází spousta kotrmelců a nakopnutí, bolestí a uzdravení, smutku a radosti, štěstí a smůly, slz radostí a slz štěstí.
Partner se s námi rozešel, dostali jsme výpověď z práce, někdo nám na parkovišti naboural auto, dcera si přivedla domů „ divného“ chlápka, přišel doplatek za elektriku a ještě ke všemu se rozbila pračka, utekl pes a na plot spadl strom. Máte pocit, že jste v koncích. 
Smutek se vám usadil na prsou jako černý pták, nohy vrostly do země, na břiše vyrostly těžké balvany smutku, záda se ohýbají pod nákladem bezmoci a slzy jsou dennodenně na krajíčku.
Nikde Světlo, nikde žádná radost.
A přitom slovo RADOST se dá rozdělit na další slůvka na „ RA“  a „DOST“.
„ RA “  je v Egyptě slovo Bůh.
„ DOST “ je slovo, kterým v Čechách označujeme množství.
Spojení obou slovíček se dá přečíst i  takto - Máme-li v životě hojnost ( dost ) a  „ RA “ ( Boha ) , budeme mít radost ze života. 
Nebojme se tedy pustit „ RA“ do svého života.
Pusťme do svého života Boha, vždyť v každém z nás je z něj „ kousek“  a s ním přijde radost, štěstí i láska.
Pokud to neuděláme, vládu nad námi, naším životem, myšlenkami i zdravím, převezme TMA.
TMA, která v sobě skrývá pána zloby, zášti a nenávisti. Tma, která nás ochromí a zhasne naše Světlo, ten kousek Boha v nás. TMA jejíž chapadla ochromí naše tělo i mozek a kolem nás rozestře neprodyšný závoj smutku a neštěstí.
Jak to udělat?..........když všechny zrady tak bolí…
Věřte mi, že dříve, či později mi dáte za pravdu, ač teď se rada zdá absurdní.
Nadechněte se a odpusťte. Odpusťte s láskou všechno a všem . Osvoboďte se z pout TMY.
Odpusťte bráškovi, že vám snědl čokoládu, rozbil panenku a strčil do vás, až jste si rozrazili obočí, odpusťte nejlepší kamarádce, že vám v pěti letech rozbila kočárek, odpusťte paní učitelce, že když jste se zakoktali, že se vám přede všemi vysmála, odpusťte mamince, že když jste jí darovali kytičku, že si ji zapomněla dát do vázy a kytička uschla, odpusťte své první lásce, že vás opustila a našla si někoho jiného, odpusťte paní, která vás předběhla ve frontě v samoobsluze, odpusťte všechno a všem.
Odpusťte všechno všem a nezapomeňte odpustit také sami sobě.
Odpusťte si, že jste ve škole ukradla spolužačce růžovou pastelku a ona potom plakala, odpusťte si, že jste v osmi letech ukradla mýdlo v samoobsluze, odpusťte si, že jste v šestnácti rodičům zalhala a místo učení se matematiky s kamarádkou jste šla na rande, odpusťte si, že jste neudělala přijímací zkoušky na školu a místo studiu práv jste nastoupila do práce  a tím zklamala své rodiče, odpusťte si, že vaše první dítě není kluk, tak jak si partner přál, odpusťte si, že jste nechtíc převrhla hrneček vařícího čaje a opařila své dítě, odpusťte si všechno.
Odpusťte si všechny prohřešky vědomé i nevědomé, všechny.
Jak je poznáte?
Stačí, když při vzpomínce na „ně“ vás třeba jen dloubne u žaludku, píchne v solar plexu, zastaví se dech, nebo slzy zalijí oči.
 Přestaňte si dál na bedrech a v srdci s sebou tahat  břemena pocitů křivdy, zášti, pomstychtivosti, smutku a bolestí starých i nových.
Odhoďte je a nadýchněte jiskřivý, čistý vzduch do svých plic
Jak?
Začněte na sobě pracovat. Konečně pochopte, že díky emocím zla si jen způsobujete i další nemoci – bolesti žaludku, ledvin i rakoviny….
Všichni jsme totiž „tlačeni „ k pochopení, že vývoj je nezbytný, kdo na sobě nechce pracovat a myslí si, že stačí se životem jen „vézt“, ten trpí a říká, že neví proč, že si to nezasloužil.
 Své karmické zátěže jsme si na tento svět, do této inkarnace přinesli z životů minulých. Jen při přechodu do života současného jsme prošli při zrození „ Branou zapomnění“, a tak teď tápeme a hledáme úkoly, které jsme si dobrovolně zvolili.
Jediná možnost „jak“ pochopit, „jak“ zjistit svůj zemský úkol, je poslechnout a poslouchat vlastní „hlas Duše“.
Je-li však, celé naše tělo přikryto pláštěm TMY, neslyšíme, nevidíme, necítíme.
Čtete-li však tyto řádky, proniká k vám již teď jemný paprsek Světla a teď je to jen na vás.
Některé následující postupy - jak je možné pomoci sám sobě jsem vyčetla, jiné dostala od svých učitelů.
Sama jsem je praktikovala a často opakovala a věřte – ulevilo se mi.
A proto tyto jednoduché recepty – předávám i vám.
Ve všech případech – si najděte místo, kde budete nerušeni a sami.
Některá cvičení se dají provádět i v posteli před spaním, nebo naopak po ránu, když se probudíte a ještě nemusíte vstávat.
Máte obrovský vztek, cítíte přetlak, návaly agresivity?
Sedněte si k sedací soupravě, křeslu, polštáři ( zkrátka, vezměte si do ruky něco – o čem víte, že do toho můžete mlátit a kopat a vy se neporaníte a předmět nezničíte )  a tlučte do něj, mlaťte, brečte, kopejte, vybijte ze sebe všechen přetlak.
A až se budete cítit v pohodě, utřete si oči nos a poděkujte. S láskou poděkujte polštáři, sedačce, či křeslu za to, že vám pomohlo zbavit se vašeho přetlaku. A pak se usmějte, nadechněte a vydržte se aspoň pět minut usmívat, rozehřejete se, uvidíte.
Je potřeba odpustit? Někomu, něco?
Představte si ho, v duchu si sedněte třeba na lavičku, podívejte se mu do očí a zeptejte se:“ Proč?“
Klopí zrak, neodpovídá? Nelze se mu podívat do očí?
Tak mu to řekněte:“ Buď čestný a dívej se mi do očí .“
A teď je ta chvíle, říct vašemu „ubližovateli „ co vám provedl. Řekněte mu, jak vás to bolelo, bolí, jak jste si to nezasloužila, povídejte si s ním o tom. Nechávejte mu chvíle, ať vám odpoví. Vězte, že po chvíli s vámi začne vést, váš vnitřní monolog.  Nešetřete ho, všechno od plic mu řekněte, tak jak to cítíte, jak vás jeho skutek či slova bodala. Opět - můžete na něj křičet, dovolte svým emocím, aby vás opustily a ventilujte je tak dlouho, až se uvolníte.
A teď odpusťte a s láskou svého sbližovatele obejměte.
Nejde to?
Pak máte ještě něco v srdci, co jste mu neřekli, vylovte tu vzpomínku a řekněte ji….dělejte to tak dlouho, dokud vaše objetí nebude láskyplné, ulevující, uzdravující.
Další moudrý návod, jak je možné odpustit všem, aniž bychom museli přemýšlet komu a co právě odpouštíme, jak lze docílit odpuštění od všech, aniž by věděli, že nám odpouští, a jak můžeme odpustit také sami sobě, je opakovat s láskou a upřímností následující kouzelná slova afirmací.
Než začnete, zapalte si svíčku a opět své vědomí koncentrujte na své vnitřní hlasy a zároveň pozorujte jak věty působí na celé tělo.
Nechrlete ze sebe afirmace všechny najednou, to ne. Pracujte s nimi postupně, opakujte si jednu několikrát, prociťte význam jejích slov, prociťte jejich energii, obsah, upřímnost. Do afirmace vložte celé své srdce, svoji lásku, smutek, naléhavost.
Slova jsou určená k prožívání nikoliv k odříkání.
Prosím za odpuštění všechny, kterým jsem v životech minulých a v tomto životě ublížila  vědomě i nevědomě.
            Odpouštím všem, kteří mně v životech minulých a v tomto životě ublížili vědomě i nevědomě.
 
            Já odpouštím sama sobě všechno, čím jsem si v životech minulých a v tomto životě ublížila vědomě i nevědomě.
Mnozí z nás trpíme dědičnými problémy, to proto, že se rodíme do rodiny duší, s nimiž si máme v tomto světě dořešit svoji karmu. Této karmě se říká rodinná.
            Odpouštím svým rodičům, prarodičům, praprarodičům a všem ostatním předkům, kteří mně v životech minulých a v tomto životě ublížili vědomě i nevědomě.
Odproštění se od hmotných statků,  život v celibátu, zřeknutí se rodiny, omezující přísahy a sliby, jejichž porušení znamenalo potrestání, zostuzení, vyloučení, nebo jistou smrt, to jsou vaše bariéry, které jsou postaveny do toku vašeho štěstí v současnosti, z dob dávno minulých.
Tyto překážky zabraňují plynulému přísunu štěstí, peněz, zdraví a spokojenosti do našich současných životů, přestože jsme je složili v našem některém, z předchozích životů a dnes o tom nemáme ani tušení.
Tyto sliby se dávali při vstupu do klášteru – odevzdali jsme svůj majetek a slíbili Bohu, že nám stačí – chléb, voda a modlitby a nic víc ke spokojenému životu nepotřebujeme ( dnes nemůžeme sehnat práci, ušetřit peníze atd.), žena po znásilnění – se zařekla – už nikdy nechci chlapa ani vidět ( dnes má problémy se sexuálním životem ), vyzvědač – dal přísahu – když mě chytí nikomu nic neřeknu – dodnes z toho pramení problémy s komunikací atd. 
Některé přísahy byly stvrzeny negativními emocemi – „ nenávidím tě – přísahám, že se pomstím“, „ slibuji, že tě zničím“, „ za to mi draze zaplatíš“ – proto se musí zrušit odpuštěním.
Sliby byly tehdy většinou zpečetěny přísahami, tyto přísahy jsou bohužel zaznamenány v Akášické kronice našeho života. Když jsme sliby dávali, neurčili jsme dobu jejich trvání, a proto jsou složeny na neurčitý čas, který trvá až do současnosti..
Pokud se snažíme v současnosti vymanit ze svého slibu, tím jej chceme porušit.
Oprostit se od starých slibů a přísah lze mnoha způsoby ( samozřejmě, každá duše je jiná, a tak na ni platí jiný postup ) například hypnózou, regresní terapií a jako další způsob uvádím následující věty:
Přeříkejte, každou zvlášť, sedmkrát za sebou, říkejte ji nahlas a s velkým důrazem. Do slov tím nakumulujete dostatečné množství energie, která kdysi složené sliby ukončí.
Možná vám před očima poběží film, možná uslyšíte hlas, možná vám vaše duše ukáže jak a čím, kdy a kde a proč, jste své sliby dali.
            Tímto ruším veškeré sliby chudoby, které jsem v některém ze svých životů učinil(a) a žádám, aby následky těchto slibů byly očištěny a zapomenuty na všech zúčastněných a ve všech směrech času.
 
            Tímto ruším veškeré sliby celibátu, které jsem v některém ze svých životů učinil(a) a žádám, aby následky těchto slibů byly odčiněny a zapomenuty na šech zúčastněných a ve všech směrech času.
 
            Tímto ruším veškeré sliby utrpení, které jsem v některém ze svých životů činil(a) a žádám, aby následky těchto slibů byly odčiněny a zapomenuty na všech zúčastněných a ve všech směrech času.
Věřím, že tyto afirmace pomohou stejně vám, jako kdysi pomohly mě. Zprvu jsem nic necítila, ale čím intenzivněji jsem pracovala se slovy a pocity, tím se mi více a více objevovaly situace, ve kterých jsem ublížila někomu já, i ve kterých bylo ublíženo mě. Na  fyzickém těle jsem cítila bolesti, tlaky, brnění i uvolnění, plakala jsem, ale ulevilo se mi.
Odpustit tyranovi je těžké, obejmout jej, je ještě těžší, ale pochopíme-li –přeřežeme pouta TMY a osvobodíme se. Ten pocit volnosti je k nezaplacení……přeji vám hodně štěstí v osvobozování se a přetrhávání karmických pout.
Právě jste vykročili za Světlem, vítejte na cestě.
Všichni chceme žít v lepším světě, mít zdravé tělo a dobré vztahy, proto je velmi důležité vědět a vždy si uvědomit, že vše tvoříme, udržujeme a přetváříme myšlenkami. Velmi záleží na tom, s jakou myšlenkou, co děláme.
Dané zákony karmy nemůžeme změnit ani přelstít, vždyť přeci nemůžeme milovat s myšlenkou nenávisti, tak jako nemůžeme ubližovat s myšlenkou lásky.
Často se nám zdá, že se točíme jako v bludném kruhu a skutečně nevíme, co udělat dál.
A přitom je to tak prosté, stačí se přidržet DOBRA a SVĚTLA a už se ho nikdy NEPUSTIT!
Přestaňme se spolčovat s TMOU, s jejím světem nalhávání, polopravd, ubližování, strachů a úhybů s její povýšeností, bezohledností a sobectvím.
Uvědomte si, že kdykoliv vám jde hlavou jiná myšlenka než láskyplná a radostná, pomáháte tím TMĚ, aby bujela v nejrůznějších podobách.
Všichni jsme „ tlačeni“ k pochopení, že vývoj ke Světlu je nezbytný. Musíme na sobě začít pracovat, kdo na sobě pracovat nechce a myslí si, že stačí se životem jen vézt, ten trpí a někdy i říká, že neví proč.