Meditace

 
Meditace je zkušenost našeho niterného bytí s tím, co se ukrývá za oponou starostí a napětí, která zaplňují náš každodenní život.
Meditace není něco, co bychom mohli popsat abstraktními výrazy, je to něco, co je potřeba zakusit. Lze ji pochopit a naučit se jí pouze praxí.
Naši mysl obvykle zaplavuje vyčerpávající proud myšlenek, vzpomínek, zloby, přání a nadějí. Den za dnem, dokonce i když spíme, naše mysl neustále pracuje: sní, bez ustání o něčem přemítá, je nepřetržite pohroužena do rozmanitých úzkostí a obav. Tento stav mysli, pro nějž je typické „ nepřetržité napětí, je stav „ne-meditace“. Když se zahlcení myšlenkami rozptýlí a mysl mlčí, pak je možná meditace chápaná jako vzácné ticho, v němž je možné přiblížit se, ke své osobní pravdě.
Každá lidská bytost totiž potřebuje pracovat sama na sobě, aby opravila zkreslené vnímání skutečnosti, které jí brání dosáhnout skutečného štěstí.
Tato vnitřní práce, jež spočívá v radikální přeměně lidského nitra a všech jeho obsahů je meditace.
Meditace prováděná za pomoci správných technik navozuje stav postupného mentálního uvolnění, přináší klid, rovnováhu, vnitřní harmonii a napomáhá rozšiřování vědomí, které nakonec dosáhne zkušenosti svého nejhlubšího Já.
Cílem meditace je očistit mysl od nánosů a podpořit rozvoj pozornosti, soustředění, analytických schopností, důvěry, klidu, radosti a nakonec nás dovést k nejvyššímu stupni moudrosti, jenž nám dovolí vidět věci takové, jaké ve skutečnosti jsou.
Meditace je činnost, která zapojuje celý systém tělo-mysl-duch a má blahodárné účinky na organizmus: její pravidelné provozování vede ke spontánnímu vymizení psychického napětí ( stresu ), ale také ke zlepšení a v některých případech dokonce k úplnému uzdravení nejrůznějších chorob psychosomatického původu.
Mimo jiné má také vynikající preventivní účinky: stav celkové rovnováhy a harmonie má pozitivní dopad na fungování imunitního systému a pomáhá předcházet nemocím. Zřejmě nejznámější meditace, buddhistická pak vede k myšlence, že máme nechat věci tak, jak jsou a nemáme se je snažit změnit. Meditováním se buddhisté vzdávají veškerého úsilí a nalézají klid v prosté realitě věcí, tj. bez ohledu na to, jaké jsou a jak se odehrávají.
Nejjednodušší formy meditace, jako je například soustředění na rytmus vlastního dechu nebo na nějakou mantru, mají bezprostřednější výsledky než některé složitější formy, například soustředění s použitím vizualice…
Zavři oči a uvědom si svůj dech: když vzduch vstupuje do tvého těla, břicho se v oblasti pupku zvedá, a při výdechu klesá. Mnohé myšlenky, vnější zvuky, fyzické pocity tě při sledování dechu rozptylují: pokaždé, když k tomu dojde, znovu obrať svou pozornost na přirozený rytmus dechu…
Při procvičování koncentrace je možné se soustředit na různé opěrné meditační body: na prosté geometrické tvary, na bílou stěnu, na pomalou a rytmizovanou melodii, na nějaký pohyb těla, na střídání nádechu a výdechu.