Lemurie

Lemurie je mýtický kontinent umísťovaný do Indického oceánu, do oblasti mezi Srí Lankou a Madagaskarem, případně táhnoucí se Tichým oceánem až k Velikonočnímu ostrovu. Původ této teorie leží v 19. století, kdy bylo pro biogeografy záhadou existence lemurů na Madagaskaru a jejich kosterních pozůstatků v Indii.Ztracené světy Lemurie a Atlantidy dosáhly vysokého stupně technické i duchovní vyspělosti. Psaných historických záznamů se do dnešních dnů zachovalo poskrovnu, nicméně přece jen se našly texty na dřevěných tabulkách, bambusu, stromové kůře, kostech i drahých kovech, látkách či papyru. Některé z nich se konečně podařilo rozluštit. Nabízejí strhující pohled do života dávných ostrovních říší, poodhalují tajemství neobyčejných schopností tamějšího obyvatelstva a potvrzují jeho nemalý vliv na rané obyvatele Střední Ameriky.
           
Lemuřané měli vysoce rozvinuté vnitřní vnímání. Celá společnost měla krásnou duchovní horlivost velmi se lišící od naší materialistické kultury. Mohli kontrolovat svoji osobní zkušenost času a uměli komunikovat telepaticky na velké vzdálenosti. Byli schopni dosáhnout stupňů vědomí a dimenzí, které jen nekteří dnes začínají dosahovat. Meditací a zmenšením zájmu o materialní věci můžeme rozšířit naši mysl a získat některé schopnosti Lemuřanů.
Lemuřané měli vyvinuté třetí oko, které trochu vyčnívalo ze středu jejich čela. Třeti oko jim umožňovalo vnímat to, co unikalo jejich ostatním smyslům. Dokud používali tento užitečný orgán mohl obohatit jejich životy, ale jak postupně přestávali třetí oko využívat, jeho síla se pomalu snižovala a nakonec téměř zmizela. Když se soustřeďovali na používání všech šesti smyslů, vnímali něco navíc. Když se třeba soustředili na strom, viděli jeho velikost a barvu, ale též ho vnímali jako živou bytost a jeho nehmotný vztah k prostředí, přírodě a celému kosmu.
V důsledku jejich širokých znalostí si byli vědomi světa ze čtvrté dimenze (to ostatní za 3D závojem), a tento duchovní aspekt života měl pro ně základní důležitost. Přes meditaci a koncentraci na duchovno věřili v reinkarnaci a že jsme všichni paprskem světla, který nevyhnutelně opustí fyzické tělo. Vědomí, že existuje život po životě bylo umocněno jejich blízkým kontaktem se svými předky v jiném světě.... "