Když se řekne Egypt, automaticky se nám vybaví faraoni, řeka Nil, pyramidy, sfinga, Kleopatra a hrobka Tutanchamona, jejímž objevením se proslavil Howard Carter.

Egyptské kulturní dědictví je rozsáhlé: tato rozvinutá starověká civilizace mě od dětství fascinovala, nejen velkým množstvím nalezených předmětů a zachovalými archeologickými nalezišti, nýbrž také hieroglyfy a uměleckými předměty v hrobkách.

Starověcí Egypťané vytvořili sjednocený stát se stabilní administrativou, náboženstvím prostého lidu, silnou kulturní identitou a jasně definovanou sociální strukturou. Stabilitu společnosti udržovala neotřesitelná víra v bohy a náboženství, které po smrti pomůže každému najít jeho místo.

Božstva, nebo-li dobrotivé síly, žehnaly starověkým Egypťanům vítězstvím ve válce, bohatou úrodou, uzdravením či pevným zdravím.

Prostředníkem mezi lidmi a bohy byl faraon, zosobnění božské bytosti. Veleknězi pomáhali prostřednictvím náboženství prosazovat božský zákon. Kněží měli v chrámech svoji důležitou úlohu. Propracované pohřební obřady, oběti bohům, slavnosti, tabu, pověry, sny a věštby dodnes odhalují, jak se lidé s pokorou oddávali kutu bohů a bohyň a ti, jak ovlivňovali a obohacovali životy obyčejných lidí.

Od dětství jsem hodně četla a bádala. Milovala jsem všechny knihy o Egyptu, znala zpaměti několik dynastií  vládnoucích rodů. Tehdy, když jsem jako malá holka hltala knížky jedním dechem – stála mezi mnou a Egyptem obrovská dálka, dobře střežená těžkou, železnou oponou. Ani ve snu mě nenapadlo, že bude možné se zkrátka jednoho dne sbalit a odletět do té země rozpáleného písku, žhnoucího slunce a životadárného Nilu.

Začala jsem pracovat s energiemi a čím víc se prohluboval můj zájem o věci „ mezi zemí a nebem“, tím víc jsem na sobě začala pracovat. V regresních terapiích i vhledech do minulého života jsem se dostala vícekrát i zpět do Egypta. Viděla jsem se, jak v chrámu pěstuji levanduli, cítila tmnější vzduch a hlavně jsem věděla, že tam mi bylo dobře. Nic zlého se mi tam nestalo. Pomáhala jsem lidem tak, jak jsem mohla.

A pak se to stalo. Spadla železná opona a letadla plná pasažérů dostala nový směr - Egypt.

A tak jsem se v této zemi ocitla i já. Šťasná a plná očekávání.

Stanula jsem na egyptské zemi. V tu chvíli mnou pronikly pocity naprostého klidu, vyrovnanosti, radosti, pohody a bezpečí. Pocit důvěrně známé země mě překvapil. Její jemné vibrace zenergetizovaly celé tělo. Tehdy jediná egyptská energie se kterou jsem pracovala byla Ra-Sheeba. Okamžitě se zaktivovala.  Nepamatuji, kdy mi bylo tak dobře jako tam. Klid a vyrovnanost. Užívala jsem si každé vteřiny. A jednoho dne, při hluboké meditaci, jsem spontánně chanellovala ohnivou energii Amon-Ra. Byly mi sděleny i symboly, kterými mohu energii zesílit…a tehdy tam jsem věděla, že Egypt je navždy v mém srdci.     

Samozřejmě, že jsem se tam ještě vrátila a věřím, že vracet se tam budu, protože jsem tam našla i několik přátel a z dědictví předků jsem toho viděla stále ještě moc málo.

Silný prožitek, který mi nabídl a daroval Egypt mi dal impulz k tomu, abych vše, co se nazývá esoterikou - energie se kterými pracuji a další metody, které využívám, shrnula pod jeden zásadní název, který vyplývá ze starověkého Egypta.

A tak mě napadlo využít název starověkého, posvátného města Abydos.

Egyptský panteon zahrnuje stovky bohů. Někteří jsou místními bohy, ti se stali později středem významného kultu, jiní byli vypůjčeni z kultur okolních národů. Někteří bohové splynuli nebo byli sloučeni s jinými bohy a jejich charakteristické znaky se promíchaly.

Většina hlavních  božstev znázorňuje vesmírné síly – například slunce a vodstvo, nebo je spojeno s tajemstvím lidského života – narozením a smrtí.

Kněží z chrámů disponovali nejen uzdravujícími energiemi, které pocházely od jednotlivých božstev     .

V současné době, kdy se navyšuje energetická vibrace Země, se „vyvoleným“, po delších meditacích opět otevírají energetické proudy, a tak se opět mezi lid vrací uzdravující egyptské energie.

Díky těmto energiím nejen zesiluje tok energií, které užíváte, ale můžete si znovu prožít vaše minulé egyptské životy, získáte znovuotevření cesty k přístupu do energie velké Matky Země a k hlubší seberealizaci. Egyptské energie jsou vynikajícím doplněním léčitelské praxe, duchovního vzestupu i práce s elementy (země, oheň, voda a vzduch).   

O Abydosu - se ve Wikipedii píše:

Abydos – (správněji Abýdos, egyptsky Ab(i)džu, dříve přepisováno také jako Ebózev), řecký název (Αβυδος) archeologické lokality v Egyptě na západním břehu Nilu v dnešní arabské vesnici el- Arába el-Medfúna (souřadnice 26n11 a 31e55) a jejím okolí asi 100 km severozápadně od Luxoru, tzv. národní hřbitov starých Egypťanů, jedno z nejvýznamnějších náboženských center starověkého Egypta spojené od doby 12. dynastie s kultem boha Usira. V jeho blízkosti se nacházelo dodnes nelokalizované město Cenej (Cinew), první hlavní město starověkého Egypta.

Lokalita byla osídlena od pravěku, v jeho závěru zde vzniklo město v centru s chrámem boha Chentiimentiua, který byl původním zde uctívaným bohem.

Abydos (starověký Egypt)staroegyptské město, kultovní centrum boha Usira

Abydos (starověké Řecko) starořecký přístav v Dardanelách

Abydos (Hvězdná brána) – fiktivní planeta z filmu Hvězdná brána a televizního seriálu Hvězdná brána

Abydos, Usirovo posvátné město

Abydos, starobylé hornoegyptské město na západním břehu Nilu, proslul především díky Usirovi. V očích Egypťanů bylo toto místo posvátné. Lidé sem přicházeli, aby si naklonili pána onoho světa. Všichni poutníci v Abydu zanechali něco na důkaz své návštěvy - králové výstavné chrámy, prostí lidé jen jednoduché dary.

Anebo:

Abydos, jehož jméno je řeckou verzí staroegyptského Abdžu, patřil do osmého hornoegyptského kraje. Město, jehož pohřebiště vzniklo již v dávných dobách, bylo zasvěceno šakalímu bohu Chontamentejovi (Ten, který je v čele západu), tedy bohu mrtvých.V historické epoše nahradil Chontamenteje Usir, jenž byl uctíván jako bůh zemřelých po celé zemi. Abydos byl s Usirem spojován již od Staré říše a na počátku 2. tisíciletí př. n. l. nabyl jeho kult takové důležitosti, že Chontamentej se stal jen přídomkem boha Usira. Ve městě byla uchovávána relikvie Usirovy hlavy (protože jeho tělo rozsekal na kousky bratr Sutech) a bylo považováno za bohův hrob. Od období vlády 6. dynastie se mnozí Egypťané nechávali pohřbívat v Abydu, aby se Usirovi co nejvíce přiblížili. Ti, kdo chtěli být pohřbeni jinde, zde ještě za svého života během návštěvy města alespoň nechali vztyčit pamětní stélu nebo přímo kenotaf, aby si tak předem zajistili život v záhrobí.