Duše a jejich pouta

Lidé se již začínají smiřovat s nehmotným světem. Začínají brát v potaz existence Strážných Andělů, Andělů, Archandělů i lidských duší, které žijí kdesi ve vyšších dimenzích.

O životě a činnosti duší, které zůstaly v naší oblasti – nižší oblasti duchovního světa, většina lidí neví a netuší vůbec nic. Pro někoho může být tento poznatek čirým bláznovstvím a výmyslem, pro jiného velikým překvapením a další třeba díky tomuto poznání najde příčinu problému, nebo k zárodek nemoci fyzického těla.

 

Duše našich příbuzných

Přestože by některé z duší, které se udržují v naší sféře mohly odejít do vyšších energetických úrovní a tam si odpočinout, zůstávají zde z vlastní vůle.

Pouto k milovaným lidem, nebo jednomu člověku je tak mocné, že duše zprvu odmítá odejít, ovšem po uplynutí určité doby, odejít nemůže. Některé duše jsou poutány k lidem, jiné k pozemským oblastem, ale také k jistým negativním astrálním bytostem danými sliby nebo přísahami, proto se lepšího života ve vyšších úrovních zříkají a zdržují se v naší nízké astrální úrovni. Přesouvají se do aur lidí, nebo dokonce jejich fyzických těl, ve kterých zůstávají velice dlouhou dobu.

Smutek a žal pozůstalých nesou duše velmi těžce. Tento typ duší je velmi soucitný, proto se snaží pomáhat svým oblíbeným pozůstalým, a také dětem. Duše mají dobrý záměr, bohužel si neuvědomují, že svojí přítomností lidem škodí na zdraví.

Když klienty „čistím“ od tohoto typu duší, velmi se diví, že člověku svojí přítomností ubližují a poměrně  rychle odcházejí v doprovodu Světelných bytostí do vyšší úrovně, kam podle svých životních zásluh patří.

Po jistém období, kterým bezpodmínečně musí každá duše v jakékoliv úrovni projít, má pak možnost pomáhat lidem o které jeví zájem, s tím rozdílem, že má možnost kdykoliv sama odejít do své nynější vyšší oblasti duchovního světa.  

Pro všechny lidi i duše by bylo velmi prospěšné, kdybychom se naučili, se s našimi zemřelými opravdu rozloučit a dokázali je požádat o to, aby si odešly odpočinout tam, kam patří, neboť i my, až naplníme svůj osud, opustíme hmotný svět a odejdeme do jejich vyšších energetických úrovní, kde se spolu opět setkáme.

Klientka se mi svěřila, že má často stavy úzkosti a deprese, přestalo se jí dařit i v práci.. Na sezení jsme zjistily, že je k ní stále připoután její bývalý manžel, který spáchal sebevraždu před několika lety a navíc se u ní objevila duše jeho babičky, která za svého života oba měla moc ráda a chtěla, aby spolu navždy zůstaly. Ač se klientka po jejich smrti s nimi rozloučila a provedla rituály – důvod babičky zde udržet i duši svého vnuka byl silnější. S pomocí Světelných bytostí jsme obě duše odvedli. Klientce se ulevilo, přestaly stavy úzkosti a deprese a časem se vše dalo do pohybu tak, že se jí začalo dařit i v práci.  

Stavy úzkosti a smutku trpí každý, komu odejde jeho blízký. Bohužel, mi lidé si neuvědomujeme, že čím více se na duši zemřelého obracíme, po skonu fyzického těla, tím více ji připoutáváme a spoutáváme v našich energiích a tím jí znemožňujeme odchod k odpočinku. Takto stahovaná duše neprospívá ani nám, pozůstalým…prosím každého, kdo tímto způsobem k sobě stahujete své nejbližší, prosím, propusťte je. Uleví se vám i jim. Navíc duše dostanou po nějaké době odpočinku možnost se dobrovolně vrátit k vám a pomáhat vám, ale protože budou volné, budou se moci pohybovat mezi sférami dobrovolně a nezatíženě.

Nedokážete-li se se svými zemřelými i třeba po několika letech rozloučit – ráda vám pomohu, uvidíte – uleví se vám.

 

Zbloudilé duše

Velmi často se nacházejí přímo uchycené na fyzickém těla člověka. S těmito dušemi jejich nositelé nemívají žádný bližší vztah za jejich života. Jsou to však duše, veskrze nevědomé, bohužel i ty na člověku cizopasí. To jsou typy duší, které zapomněly odejít a nebo neví kudy odejít do míst kam patří. Jsou duše, které zde čekaly několik let na svoji milovanou spřízněnou duši, nebo takové, které se navzájem ztratily a hledaly a protože se dohodly na odchodu pozdě – nenašly již cestu. Mohou to být i duše těch, kteří tragicky zahynuli a teď ani netuší, že již nemají tělo a nebo duše, které neznají další cestu...

Tyto duše si tělo prostě vyhlídnou a přisají se na něj. Někdy nevědomky, jindy z člověka „cítí“, že zná cestu ke Světlu, nebo si vyberou někoho, o kom si myslí, že jim pomůže odejít, aby našly klid.

Přišla za mnou desetiletá slečna, že v poslední době za sebou vidí stín. Chodí s ní do školy, v jejím pokoji usedá vedle ní na postel. Když jsme se na tuto duši napojili, zjistilo se, že je to duše motorkáře, který tragicky zahynul při autonehodě…

 

Bloudící duše

Na tomto světě zůstávají také další duše, které nepochopily, že jim zemřelo jejich tělo. Některé z nich dlouhou dobu prožívají svůj stav takovým způsobem, jakým člověk prožívá své sny. Většinou prožívají zmatené úryvky příběhů ze svých inkarnací, které se neustále opakují a nemají konce. Tuto etapu života prosnívají v podmínkách, kterým se říká peklo. V takových podmínkách se ocitnou duše, které se jakýmkoliv dedukcím o posmrtném životě vysmívaly a posmrtný život zásadně popíraly. Tím si vytvořily posmrtnou nicotu, ve které se nyní ocitly. Svými duchovními smysly jsou slepé a hluché k okolnímu světu právě tak, jako by byly ve fyzických tělech slepé a hluché k lidem, kteří trpěli jejich vinou.

Všechny bloudící duše jsou k člověku přitahovány energií bezmocnosti, zoufalství a strachu. Těchto duší se může v auře člověka nahromadit velký počet a mohou zde přežívat dlouhý čas. Jakmile se tento typ duše prolne do těla člověka, skončí její koloběh snění nebo nicota jejího pomyslného prostoru, díly fyzickému tělu se probouzí a díky smyslům fyzického těla může svůj současný stav využít ve svůj prospěch.

Z každé duše vyzařuje její vlastní energie. Někdy se stává, že se přivtělená duše snaží ovládnout tělo člověka jen ku svému prospěchu, kdy bezcílně a bezohledně prosazuje svoji vůli a nutí člověka dělat to, co chce ona. Člověk podléhá jejímu nátlaku, aniž by věděl, že je ovládán.

Bohužel tato duše člověku přináší zdravotní problémy, aniž by si to uvědomila.

 

Stydící se duše

V úrovni naší dimenze také zůstávají duše, které se stydí odejít do vyššího duchovního světa. Stydí se za to, jakým způsobem žily, neboť každý čin i každá myšlenka z inkarnace jsou bez fyzického těla obnažené a žádnou z nich nelze před nikým zatajit nebo schovat. Pro takové duše je mnohem přijatelnější možnost přivtělit se k vyhlédnutému člověku, do jeho fyzického těla a snášet s ním jeho starosti a bolesti, než ukázat svůj prožitý život v ukončené inkarnaci.

Tento typ duší škodí lidem také nevědomě. Když jsou odváděny, přichází jejich blízcí, kteří opustili tuto úroveň již dříve a ulehčují jim přechod do úrovně, kam po zásluze patří.

Klient v posmutnělé náladě mi řekl, že již několik dní je mu zle od žaludku a přepadají ho stavy vzteku, které před tím nemíval.

Z jeho aurického těla jsem odvedla duše otce a jeho dvou synů, kteří byli ve válce a stříleli do nevinných lidí. Báli se odejít z tohoto světa, neboť věděli, že páchali zlo….nakonec i oni se Světelnými bytostmi odešli tam kam patří a klientovi se ulevilo…

 

Materialistické duše

Ke hmotné úrovni jsou poutány duše, které za žádnou cenu nechtějí opustit svůj majetek. Za života ve hmotném těle byl jejich žebříček hodnot nesprávně seřazen, a tak ani po opuštění těla nechápou, jak je svazující za každou cenu lpět na hmotných statcích. Někteří z nich vůbec nemohou pochopit, proč v jejich domech žijí cizí lidé, jiné se nemohou smířit s tím, jak druzí hospodaří s jejich majetkem.

Tyto duše se pohybují po svých domech jako neviditelní svědci a tiše přihlíží například úrazům, hádkám a rozpadání se vztahů nových, nechtěných majitelů, které samy vyprovokovaly. Bez jakýchkoliv překážek mají možnost přivtělit se k novému majiteli, nebo k někomu ze členů jeho rodiny a mají také možnost kdykoliv jejich těla opouštět. Cítí to jako obrovskou výhodu, jelikož tak mohou snadněji ublížit a navíc mají možnost částečně užívat svůj majetek také fyzicky.

To jsou duše o kterých se tak často říká…“ že straší…“

 

Závislé duše

Některé duše si ve své inkarnaci vytvořily jistý stupeň závislosti na určitých látkách, které se pro ně staly těžkým poutem k této hmotné úrovni. Člověk, který užívá omamné drogové látky, alkohol a také nikotin, má ve svém těle stopy těchto látek, ze kterých se v jeho auře tvoří obláčky esencí. Tyto látky a esence přetrvávají v těle i v auře ještě několik let po úplné abstinenci. Výpary a esence jsou neodolatelným lákadlem pro závislé duše, jenž se velice rády přivtělí, aby si také „užily“, neboť mohou opět využít opojení těla i mysli. Tento typ duší se u svého nositele rád, zdrží co nejdéle.

Nezřídka se stane, že závislá duše nutí člověka ke stále častějšímu užívání některé z těchto látek, až skutečně přivede člověka k závislosti. Člověk si pak vyčítá svoji slabou vůli a po každém svém selhání se odsuzuje. Ve své podstatě chce žít jiným způsobem života, proto se vnitřně se svým podlehnutím závislosti nikdy nesmíří. Těchto duší se však nemusí bát ten, kdo nikdy toxické ani jiné látky nekonzumoval.

Při odvádění závislých duší se stává, že duše změní tvar a snaží se schovat. Některé se to podaří, pak dokonce přestane nějaký čas nutit člověka k požívání omamných látek, ale delší dobu tento stav nevydrží. Závislost je skutečně nebezpečně záludná, což dokazují duše, které i po fyzické smrti neustále vysedávají na svém místě v oblíbených hostincích a opájí se výpary alkoholu. Když chtějí dosáhnout většího opojení pivečkem nebo něčím ostřejším, přivtělí se do těl lidí, holdujících stejné vášni.

Přišla ke mně kdysi klientka, že ji často bolí hlava. Zjistili jsme, že má na sobě přisátou duši nějakého pána, ten se nám přiznal, že za svého života holdoval Jagermaestru. Po odvedení jeho duše, se má klientka přiznala, že od jisté doby ( pravděpodobně chvíle, kdy se duše pána na ni přilepila ) – začala pít Jagermaestra ani nevpomněla si ani na původní inpulz, zkrátka dostala na hořký, bylinkový nápoj, chuť. Od chvíle „očištění“ se Jagermaestra ani netkla a hlava přestala bolet.

 

Pomstychtivé duše

V blízkosti některých lidí se zdržují některé duše z pomstychtivosti. Když člověk druhému člověku ublíží takovým způsobem, že poškozený pak s pocitem křivdy často myslí na pomstu, vytváří si kolem jisté struktury zvané furie, které jej k vykonání pomsty stále nutí. S neutuchající chutí pomsty zůstává po smrti duše poškozeného v neustálé blízkosti onoho člověka, kterému se tak často může mstít mnohem krutěji, než jí dovolovalo fyzické tělo. Svými myšlenkami typu – zničte mu jeho plány – straňte se ho – nenáviďte ho – ubližujte mu – působí na jeho rodinu a na další lidi v okolí, se kterými se setkává. Pomstychtivé duše bývají často v místech, kde vznikla nějaká šikana.

Tento typ duší toužící po odvetě se může zdržovat v auře člověka, který jí ublížil ( může to být i msta duše z minulých životů, která se mstí na současném těle bývalého partnera ). Může odčerpávat velké množství energie, nebo se přivtělí do těla bývalého partnera a vnucuje mu zlé myšlenky, svoji vůli, svoji nenávist i svoji sexuální orientaci. Tím má možnost kazit život člověka po celý zbytek jeho inkarnace a většinou pronásleduje viníka i po smrti.

Jestliže se viník inkarnuje dříve, jeho příchodem do nové inkarnace začíná týrání znovu. Přestože po celý svůj prenatální věk může nové utvářející se fyzické tělo opouštět, svému pronásledovately nemůže utéct. Duše viníka je silně ovlivňována a stresována již po celý prenatální věk. Těsně po narození, nebo přímo při příchodu na tento svět se může duše pronásledovatele přivtělit do nového těla k viníkovi.

Duše si do nové inkarnace vybrala rodiče, kteří splňují podmínky pro její nový život, do kterého přišla s novými úkoly a s novým předsevzetím naplnit svůj osud. Pomstychtivá duše, má však opět velké možnosti právě narozenému člověku ubližovat a kazit jeho předsevzetí. Může ubližovat od útlého věku dítěte tím, že se v těle sama projevuje, drásá rodičům nervy neposlušností za které je pak dítě trestáno, nebo udržuje rodiče ve strachu o zdraví dítěte, které si samo fyzicky ubližuje a způsobuje si fyzickou bolest.

Pomstychtivá duše zmaří plány nové inkarnace člověka, které mimo jiné obsahovaly karmický dluh a jeho vyrovnání také k této pomstychtivé duši, která však vedla člověka jinou cestou, na níž si sama vytvořila negativní karmu, navíc propojenou s ostatními, kteří se nechali ovlivnit a nevědomě duši pomáhali v její pomstě. Ke svým bolestem, za které se mstila, si vytvořila podmínky pro další bolesti, jež bude muset jednou stejným způsobem prožít a pocítit. Tím se vytváří koloběh karmických událostí, který se nezastaví jen odvedením duše do úrovně kam patří, nýbrž změnou myšlení a odpouštěním v situacích, které se naskytnou podle sestaveného plánu v příští inkarnaci.

Klientku často škrábalo v krku a mívala chrapot. Na jejích mandlích se usídlila velká, stará, duše – škeblovitého tvaru, a po těle byly rozsety stovky dalších duší – tato klientka byla kdysi velitelem pluku. Když šel pluk do útoku „vzala úplatek“ , svého pobočníka se všemi vojáky poslala na jistou smrt a sama s penězi utekla….duše po té co opustily svá těla se za trest na ni nalepily až do dnešních dnů ji trestaly. Nakonec se nám duše podařilo odvést, klientku přestalo škrábat v krku a časem přestal i chrapot.

 

Zajatci času a prostoru

To je typ duší, které žijí v těsné blízkosti lidí a jsou skutečnými zajatci prostoru a času. Jsou však ve správné úrovni, jíž podle svých zásluh z inkarnace dosáhly. Následky jejich negativních vlastností je tíží tak, že je doslova připoutávají ke hmotnosti. Uvolňovat se a postupovat o něco „výše“ mhou jen tehdy, až si uvědomí následky svého jednání a samozřejmě také odpuštěním od druhých. Pro převážnou většinu z nich je mnohem jednodušší a lákavější přivtělit se k nějakému člověku. Jelikož dávají přednost požitkům fyzického těla, dotyčného člověka mohou kdykoliv opustit a vyhlédnout si jiného člověka, který žije podle jejich gusta. Když se ve fyzickém těle dobře zabydlí, snaží se ovládnout jeho smysly a nezřídka se jim to podaří.

V jednom fyzickém těle může být přivtěleno více duší různých typů. Bez ohledu na člověka každá duše chce podle svého záměru a podle svých možností ovládnout mysl a tělo nositele, proto se mnohdy neshodnou, hádají se, dokonce i perou a mysl člověka je takovým chováním zmatená.

Kolem fyzického těla vyzařuje nejen aura člověka, ale také aura přivtělených duší, proto má aura necharakteristický tvar a každá její polovina může mít jinou barvu. Někdy to skutečně vypadá tak, jako by měl člověk dvě prolínající se aury.

Ani v dnešní době člověk není ještě dostatečně připraven poznat a přijmout všechny události, které se odehrávají mezi nebem a zemí. V případě přivtělujících se duší si myslím, že je lepší vědět co se kolem nás a v nás děje a postarat se o to, abychom se nestávali nedobrovolnými hostiteli těchto typů duší, které využívají naše těla, podílí se na našich bolestech a onemocněních, ovlivňují naše rozhodnutí a záměrně či nezáměrně nám kazí život.